Přímé přenosy velikonočních bohoslužeb biskupů

Olomoucká arcidiecéze

Arcibiskup Jan Graubner bude v Olomouci sloužit bohoslužbu přenášenou online: 
9. dubna Zelený čtvrtek v 8.30 Missa Chrismatis – přenos bude možné sledovat zde
Ostatní bohoslužby slaví arcibiskup Jan Graubner bez účasti lidu a bez přenosu

Brněnská diecéze 

9. dubna Zelený čtvrtek v 17.30 – přímý přenos na ČT2, z kostela sv. Jakuba, celebruje místní farář P. Jan Pacner. Bohoslužbu naladíte také na Radiu Proglas.

Následující živé přenosy můžete sledovat na YouTube kanále farnosti: https://www.youtube.com/channel/UCwxyRL4s0sQnIXq_ImNRBBw/featured
9.4. Zelený čtvrtek 17.30 Památka Poslední večeře Páně 
celebruje Mons. Ing. Mgr. Pavel Konzbul, Dr., pomocný biskup brněnský
10.4.  Velký pátek 15.00  Památka Umučení Páně
celebruje ThLic. Tomáš Koumal, farář katedrály
11.4.  Bílá sobota – Vigílie Zmrtvýchvstání Páně 21. 00
celebruje Mons. Ing. Mgr. Pavel Konzbul, Dr., pomocný biskup brněnský
Liturgické zpěvy J. Olejníka Zpěv Petr Kolař
12. 4.  Něděle Zmrtvýchvstání Páně 9.00
celebruje Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský    
katedrální žestě a varhany Petr Kolař

Plzeňská diecéze

Termíny velikonočních bohoslužeb s biskupem Tomášem Holubem přenášených online:

5. dubna Květná neděle v 10.30
9. dubna 
Zelený čtvrtek v 18.00
10. dubna 
Velký pátek v 15.00
11. dubna 
Vigilie Zmrtvýchvstání v 21.00
12. dubna 
Boží Hod Velikonoční v 10.30


Přímé přenosy bohoslužeb z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plzni můžete sledovat na YouTube a na Facebooku Plzeňské diecéze.

Ostravsko-opavská diecéze

4. dubna Květná neděle v 18.00 – přímý přenos Tv Noe z kostela sv. Václava v Ostravě

Další bohoslužby bude možné sledovat v přímém přenosu na webu farnosti katedrály Božského Spasitele http://farnostmostrava.cz/ :
5. dubna Květná neděle v 7.00
9. dubna Missa chrismatis v 9.00
9. dubna Zelený čtvrtek v 18.00
10. dubna Velký pátek v 15.00
11. dubna Vigilie Zmrtvýchvstání v 20.00
12. dubna Boží Hod Velikonoční v 9.30
12. dubna Boží Hod Velikonoční v 18.00 – přímý přenos Tv Noe z kostela sv. Václava v Ostravě

Královehradecká diecéze

Biskup Jan Vokál bude sloužit v katedrále Svatého Ducha tyto bohoslužby, které budou přenášeny online:

5. dubna Květná neděle v 9.30 – přímý přenos zde
9. dubna Zelený čtvrtek v 18.00
10. dubna Velký pátek v 15.00 
11. dubna Vigilie Zmrtvýchvstání ve 20.30 
12. dubna Boží Hod Velikonoční v 9.30

Všechny bohoslužby můžete sledovat přes Youtube, odkazy najdete v dané dny na diecézní stránce http://www.bihk.cz/

Opatření v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19

Od 16.3. z instrukcí arcibiskupství vyplývá, že není možné konat veřejné bohoslužby, a to ani v malém počtu.
Duchovní ovšem mohou vykonávat individuální duchovní péči a službu. Je možné, – bude-li to opravdu nutné – aby duchovní navštívil věřící v jejich domově a udělil například svátost pomazání nemocných nebo viatikum. V případě udílení svátostí nemocným jsem dostupný vždy na telefonu 605522841. Po telefonické domluvě nemocné v ohrožení života navštívím (ostatní nemocné až pominou daná opatření).
O nedělích i ve všední dny budu mši svatou sloužit jako obvykle (i s úmysly, které jsou v ohláškách), ale pouze soukromě na faře, bez účasti lidu. V neděli bude soukromě sloužena pouze jedna mše svatá, a to za farníky. Prosím farníky, aby zůstali doma, kostely necháme zavřené. Sledujte mši svatou v televizi nebo rozhlase.
V případě církevního pohřbu je možný pohřeb v kostele jen v úzkém rodinném kruhu, bez účasti ostatních věřících.

Folklorní akce a vystoupení v kostele

Rozhodl jsem se reagovat na některé fámy a nesmysly, které se šíří po Velké nad Veličkou hlavně ohledně folklorních vystoupení v katolickém kostele. Není pravda, že bych byl proti koncertům a některým folklorním prvkům v kostele, ale i já musím dodržovat jasně daná pravidla, která už platí v arcidiecézi už nejméně 20 let a jsou vyžadována i od nás kněží při každoročních vizitacích farností. Třeba to, že koncerty (nebo třeba Štěpánské zpívání) musí být vždy schválené arcibiskupstvím a alespoň 14 dní až 3 týdny před akcí má být na arcibiskupství poslán program vystoupení ke schválení.

V praxi to ale vypadá u nás tak, že mě už třetím rokem i přes opakované urgence a prosby není schopný nikdo nikdy program dodat včas. A také nikdo z folkloristů se nepřijde včas před nějakou akcí normálně domluvit. Nejsou schopni komunikovat, nebo věci domlouvají za zády kněze. Já osobně ani nevím, s kým spolehlivým ohledně folkloru bych měl komunikovat, protože zatím se se mnou bavily pouze zástupkyně folkloru „70+“, na které ovšem není žádné spolehnutí a věci si dělají pouze jak sami chtějí. 

Uvádím příklad: Vánoce 2018: i přes opakované prosby jsem dostal program Štěpánského zpívání pár dní před akcí, takže už to nemělo smysl někam posílat. Zkoušku si domluvili vystupující za zády kněze pouze s kostelnicí, i když kostel měla na 4 neděli adventní odpoledne zamluvena a domluvena s knězem farní schola (ta pak musela odejít, i když termín měla zamluvena řádně ona).

Letos, úplně stejný scénář. Seznam písní a program Štěpánského zpívání jsem dostal ve středu 18.12., ale to už nemá smysl posílat žádost o schválení na AO, protože v pátek už tam nikdo není. Nácvik opět domluven pouze z kostelnicí tak, abych o tom jako kněz vůbec nevěděl a v době, kdy stejně musím zpovídat ve Strážnici.

Také není pravda, že bych byl proti tomu, aby bylo pohoštění v kapli na faře. Pouze jsem řekl, že je tam bylo potřeba uklidit, nachystat stoly a zatopit. Ze strany některých folkloristů mě bylo řečeno, že by to nikdo nedělal.

Uvědomte si, že mám na starosti 2 velké farnosti, na Vánoce každý víkend ještě zpovídáme ve všech farnostech v celém děkanátě, a ani o vánočních prázdninách jsem neměl ani jeden den na odpočinek. Nemám skutečně čas na to, abych někoho naháněl skrz organizaci akce, kterou si mají sami vystupující přijít řádně s knězem domluvit.

V jiných vesnicích (třeba v Malé Vrbce) to funguje normálně a bez problémů a je to jen na tom, že si pořadatelé domluví pár týdnů předem schůzku na faře a věci se řádně naplánují. To musí ale řídit ze strany folkloru nebo obce někdo, kdo je spolehlivý a odpovědný.

Podobně je to i v případě třeba pohřbů nebo svateb, kde jsou nějaké folklorní prvky nebo muzika. Když se to nedomluví předem, tak jsou z toho pouze nedorozumění a zmatky. Nemůžu přece za to, že ani lidé z folklorních kroužků už ani neví, kdy mají v kostele pokleknout (při proměňování mají klečet i ti, kteří drží čestnou stráž u rakve), nebo kdy během pohřbu nemohou stát podél rakve, ale mají jít víc na bok (jinak kněz nemůže projít podávat svaté přijímání do hlavní lodi kostela).

Tím se nechci nikoho dotknout, ale pouze konstatuji, že je potřeba tyto věci vždy dopředu ujasnit, a potom to teprve může fungovat k obojstranné spokojenosti.

Podobně je to i při svatbách. Svatební obřad, ať už se mší svatou nebo pouze obřad, je vždy liturgií a modlitbou, a tak je třeba k němu přistupovat. Pokud na svatbě, kde jsem oddával, hrál nějaký slušný folklorní sbor nebo kapela, vždy se přišli dopředu domluvit a většinou měli vybrány písně, které se k liturgii hodily. Někdy jsem byl i velice mile překvapen, jak to měli připravené a často už postupovali podle návodu, který s nimi prošel třeba i jejich farář ve farnosti.

Někdy jsem ale také zažil, že chtěli hrát odrhovačky, které by se tak hodily na venkovskou zábavu, ale tak až po půlnoci, když jsou už všichni opilí.

Tímto chci hlavně říci, že je potřeba věci dopředu a podrobně vždy domluvit, a to vždy s knězem ve farnosti. Jinak jsou ve věcech zmatky a vede to ke zbytečnému napětí a nedorozumění.

Blatnický sbor u nás

Drazí farníci, rád bych vás pozval 29. prosince 2019 na nedělní mši svatou v 10:45, kdy budeme slavit svátek Svaté rodiny. Při mši zazní v podání sbormistra a varhaníka Zdeňka Hanáčka a pěveckého sboru z Blatnice pod Svatým Antonínkem vánoční mše od skladatele Františka Laštůvky. V liturgii budete mít také možnost obnovit své manželské sliby.

Zavedení zpěvu před evangeliem

Zpěv před evangeliem

 ​​ ​​​​ 

Drazí farníci, na základně pokynů k římského misálu jsme se rozhodli o nedělích a slavnostech zařadit před evangelium​​ zpěv Aleluja.​​ Ten má podobnou strukturu jako zpěv​​ žalmu, tj. schola předzpívá odpověď Aleluja, všichni zpíváme Aleluja, schola zazpívá verš z misálu a končíme opětovným zvoláním Aleluja. Jedná se o přípravu na přijetí Božího slova, při zpěvu před evangeliem tedy stojíme.

Dále bychom chtěli vyjádřit​​ vděčnost za,​​ snad úspěšnou,​​ snahu​​ osvojit​​ si​​ ordinárium Petra​​ Ebena (504), které je považováno za jedno z nejlepších. Používaná tři ordinária bychom chtěli pravidelně střídat, aby nebyla liturgie příliš stereotypní.

Pokud máte​​ jakékoli​​ návrhy, otázky​​ nebo kritiku, dejte nám prosíme vědět.

 ​​ 

Adam Zálešák​​ a David Motyčka, varhaníci

 

 

„Po​​ čtení,​​ které bezprostředně předchází evangeliu, se zpívá Aleluja nebo jiný předepsaný zpěv, jak to vyžaduje liturgická doba. Tato aklamace tvoří samostatný obřad​​ či​​ úkon, jímž shromáždění věřících vítá Pána, který k němu má promlouvat, pozdravuje ho a zpěvem vyznává svou víru. Aklamaci zpívají všichni vstoje, začíná schola nebo kantor a může se​​ i​​ opakovat; vložený verš ovšem zpívá schola nebo kantor (…) příslušné verše se berou buď z lekcionáře, nebo z Graduale“

(Všeobecné pokyny k​​ římskému misálu, III. vydání, čl. 62).

„Jako zpěv před evangeliem se může zpívat buď text uvedený pro jednotlivé dny anebo libovolný z textů vybraných pro příslušnou liturgickou dobu. Mimo dobu postní se na začátku a na konci, popř. i uprostřed verše, zpívá Aleluja. Může se také pokaždé dvakrát č i třikrát opakovat. V době postní se před evangeliem zpívá pouze příslušný verš bez Aleluja. Může se však vkládat, místo Aleluja, zvolání Chvála tobě, Kriste, Králi věčné slávy. Pokud se text zpěvu před evangeliem nezpívá, může se vynechat. Svou povahou i složením vyžaduje tento text nutně, aby byl zpíván. Nebylo by proto vhodné, kdyby měl být při mši s účastí lidu pouze přečten. V liturgické tradici západní i východní církve byla vždy příprava na evangelium doprovázena zpěvem. Nemůže-li být zpíván liturgický text zpěvu před evangeliem, je dobré vsunout na toto místo vhodný lidový zpěv“

(Úvod k prvnímu dílu mešního lekcionáře, čl. 11; totéž v ostatních dílech).

 

Z výše uvedených liturgických dokumentů vyplývá, že​​ Zpěv před evangeliem, jakožto samostatný obřad, má být při mešní liturgii naprostou samozřejmostí,​​ stejně jako responsoriální žalm po 1. čtení. Poměrně rozšířená praxe zařazovat místo skutečného Zpěvu před evangeliem sloku písně je podle výše uvedeného čl. 11 mešního lekcionáře jakési „nouzové řešení“.​​ Je tedy žádoucí, aby se alespoň o​​ nedělích a slavnostech zpíval před čtením evangelia skutečný Zpěv před evangeliem, tedy Aleluja s veršem.​​ Zpěv Aleluja zpívají věřící velmi rádi, a proto není příliš vhodné místo​​ něho zpívat sloku lidové písně, která radost zpěvu Aleluja vyjádřit nemůže.​​ (…)

Za jednotu Musica​​ sacra,​​ PhDr. Willi​​ Türk