Rozhodl jsem se reagovat na některé fámy a
nesmysly, které se šíří po Velké nad Veličkou hlavně ohledně folklorních
vystoupení v katolickém kostele. Není
pravda, že bych byl proti koncertům a některým folklorním prvkům
v kostele, ale i já musím dodržovat jasně daná pravidla, která už platí
v arcidiecézi už nejméně 20 let a jsou vyžadována i od nás kněží při
každoročních vizitacích farností. Třeba to, že koncerty (nebo třeba Štěpánské
zpívání) musí být vždy schválené arcibiskupstvím a alespoň 14 dní až 3 týdny před
akcí má být na arcibiskupství poslán program vystoupení ke schválení.
V praxi to ale vypadá u nás tak, že
mě už třetím rokem i přes opakované urgence a prosby není schopný nikdo nikdy program
dodat včas. A také nikdo z folkloristů se nepřijde včas před nějakou akcí
normálně domluvit. Nejsou schopni komunikovat, nebo věci domlouvají za zády
kněze. Já osobně ani nevím, s kým spolehlivým ohledně folkloru bych
měl komunikovat, protože zatím se se mnou bavily pouze zástupkyně folkloru
„70+“, na které ovšem není žádné spolehnutí a věci si dělají pouze jak sami
chtějí.
Uvádím příklad: Vánoce 2018: i přes
opakované prosby jsem dostal program Štěpánského zpívání pár dní před akcí,
takže už to nemělo smysl někam posílat. Zkoušku si domluvili vystupující za
zády kněze pouze s kostelnicí, i když kostel měla na 4 neděli adventní
odpoledne zamluvena a domluvena s knězem farní schola (ta pak musela
odejít, i když termín měla zamluvena řádně ona).
Letos, úplně stejný scénář. Seznam písní a program Štěpánského zpívání jsem dostal ve středu 18.12., ale to už nemá smysl posílat žádost o schválení na AO, protože v pátek už tam nikdo není. Nácvik opět domluven pouze z kostelnicí tak, abych o tom jako kněz vůbec nevěděl a v době, kdy stejně musím zpovídat ve Strážnici.
Také není pravda, že bych byl proti tomu,
aby bylo pohoštění v kapli na faře. Pouze jsem řekl, že je tam bylo
potřeba uklidit, nachystat stoly a zatopit. Ze strany některých folkloristů mě
bylo řečeno, že by to nikdo nedělal.
Uvědomte si, že mám na starosti 2 velké
farnosti, na Vánoce každý víkend ještě zpovídáme ve všech farnostech
v celém děkanátě, a ani o vánočních prázdninách jsem neměl ani jeden den
na odpočinek. Nemám skutečně čas na to, abych někoho naháněl skrz organizaci
akce, kterou si mají sami vystupující přijít řádně s knězem domluvit.
V jiných vesnicích (třeba v Malé
Vrbce) to funguje normálně a bez problémů a je to jen na tom, že si pořadatelé
domluví pár týdnů předem schůzku na faře a věci se řádně naplánují. To musí ale
řídit ze strany folkloru nebo obce někdo, kdo je spolehlivý a odpovědný.
Podobně
je to i v případě třeba pohřbů nebo svateb, kde jsou nějaké folklorní
prvky nebo muzika. Když
se to nedomluví předem, tak jsou z toho pouze nedorozumění a zmatky.
Nemůžu přece za to, že ani lidé z folklorních kroužků už ani neví, kdy
mají v kostele pokleknout (při proměňování mají klečet i ti, kteří drží
čestnou stráž u rakve), nebo kdy během pohřbu nemohou stát podél rakve, ale
mají jít víc na bok (jinak kněz nemůže projít podávat svaté přijímání do hlavní
lodi kostela).
Tím se nechci nikoho dotknout, ale pouze
konstatuji, že je potřeba tyto věci vždy dopředu ujasnit, a potom to teprve
může fungovat k obojstranné spokojenosti.
Podobně
je to i při svatbách.
Svatební obřad, ať už se mší svatou nebo pouze obřad, je vždy liturgií a
modlitbou, a tak je třeba k němu přistupovat. Pokud na svatbě, kde jsem
oddával, hrál nějaký slušný folklorní sbor nebo kapela, vždy se přišli dopředu
domluvit a většinou měli vybrány písně, které se k liturgii hodily. Někdy
jsem byl i velice mile překvapen, jak to měli připravené a často už postupovali
podle návodu, který s nimi prošel třeba i jejich farář ve farnosti.
Někdy jsem ale také zažil, že chtěli hrát odrhovačky, které by se tak hodily na venkovskou zábavu, ale tak až po půlnoci, když jsou už všichni opilí.
Tímto chci hlavně říci, že je potřeba věci dopředu a podrobně vždy domluvit, a to vždy s knězem ve farnosti. Jinak jsou ve věcech zmatky a vede to ke zbytečnému napětí a nedorozumění.