Farní kostel
Dějiny farního kostela ve Velké nad Veličkou jsou do značné míry neznámé, protože ve zdejším farním archivu se nenalézá zakládací listina. Hovoří se i o kostele, který stál na jiném místě, než stojí kostel farní. Dosud nebyl učiněn archeologický průzkum. Je známo, že ve Velké v určitých domech konali své bohoslužby evangelíci či čeští bratři.
Podle pamětní knihy farnosti velické, je v ní hned na jejím začátku roku 1898 napsáno, že presbytář, česky kněžiště, kde slouží kněz mši svatou, je staré asi 800 let a je slohu gotického. Chrámová loď je pozdější přístavbou a je datována na rok 1756.
Od počátku 17. století do 1. poloviny 18. století byla Velká několikrát vypálena při vpádu Tatarů, Turků a Kuruků na Moravu. 1663 byl zapálen a značně poškozen i kostel.
Kostel je posvěcen ke cti sv. Máří Magdalény, kajícnice, a má tři oltáře. Obraz hlavního oltáře představuje klečící sv. Máří Magdalénu, která pláče a objímá kříž Páně. Boční oltář na straně epištolní nese sošku Panny Marie Neposkvrněné. Boční oltář na straně evangelní nese sošku svatého Jana Nepomuckého. Kostel má v průčelí jednu věž. Po obou stranách kněžiště jsou přístavky, které byly postaveny v letech 1953 až 1957, a sice za faráře z řádu sv. Františka z Assisi, P. Václava Hlavatého.
Velické zvony
Nejstarší dochovaný zvon pochází z roku 1669. Věž kostela byla postavena roku 1756. V pamětní knize je uvedeno, že věž byla osazena čtyřmi zvony:
- První zvon je největší a váží 600 liber (272 kg). Tento zvon visí na věži dodnes (jako jediný z původních). Na zvonu je nápis: „Tento zvon je slit ke cti a chvále Boží a Sv. Máří Magdaléně – Léta 1669 – za purkmistra Giříka (Jiříka) Hudce Miestečka Welikeg – od Joannes a Alexia Poloni.“
- Druhý zvon vážil 300 liber (136 kg) a nesl nápis: „Zvon Miesteczka Welkej. Lity za fararže Jiřího Rychlíka 1743.C.K. in Brun.“
- Třetí zvon nesl nápis: „Magnificat anima mea Dominum – Stanke – Olomucii fusa 1848.“ (57 kg)
- Čtvrtý zvon, nejmenší, nesl nápis: „In honorem B. M.Virg. et S. Donati.-fusa Weber Brunae 1891.“ (25,5 kg)
Zvony se nacházely ve věži kostela až do 22.3.1917. Tohoto dne byly zvony č. 2 a 3 sňaty a odvezeny. Za zvony bylo poukázáno 1 140 K, což byl úpis na válečnou půjčku.
Původně měl být odvezen i největší a nejstarší zvon č.1. Lidé tento zvon však chtěli zachovat, a proto se pokusili vyměnit zvon za kovové předměty. Z Vídně však přišla odpověď, že na výměnu přistoupí pouze tehdy, bude-li místo zvonu nashromážděno dost mědi, což se nepodařilo sehnat. Nakonec se však podařilo zvon zachránit jako památný a místo něj byl odevzdán zvon č. 4, zvaný umíráček.
Po konci 1. světové války mnozí Veličané odešli do Ameriky za výdělkem. V roce 1922 poslali veličtí farníci obnos 3 400 K na pořízení elektrického osvětlení farního kostela. Bylo to ze sbírky, kterou uspořádal Jan Horňáček mezi velickými farníky v Americe. Z tohoto obnosu zbylo 1 300 K na nové zvony. Během dalšího roku bylo shromážděno na zvony celkem 9500 K (téměř všechny peníze pocházely od farníků z USA).
Farář Jan Skyva objednal zvony, které byly svěceny 4. 11. 1923. Jednalo se o tyto zvony:
- Zvon s obrazem sv. Cyrila a Metoděje, 167 kg a tón D
- Zvon s obrazem P. Marie Svatohostýnské, 89 kg a tón F
- Zvon s obrazem sv. Antonína Paduánského
Nové zvony však neměly dlouhého trvání. Roku 1942 zůstal na věži pouze první zvon z roku 1669. Ostatní zvony byly odvezeny a spotřebovány ve válečném průmyslu.
Zde končí dějiny velických zvonů. Na věži visí památný zvon z roku 1669 a malý umíráček.
Na věži je nyní instalován systém elektronických zvonů, který mimo jiné nabízí i různé souzvuky a zvonkohry.
Historie farnosti
Faráři se ve Velké často střídali, několik roků nebyla fara obsazena a byla spravována farářem strážnickým. Teprve od roku 1693 začíná nepřetržitá řada farářů Martinem Jurkovským. V období 1650 – 1784 patřily k farnímu obvodu velickému následující osady: Velká, Javorník, Kuželov, Velká Vrbka (dnešní Hrubá Vrbka), Malá Vrbka, Lipov, Louka, Nová Lhota a Suchov.
Více v těchto publikacích ke stažení: